Doktorát z právních věd roku 1907.
Až do roku 1911 působil v rakouské finanční správě, s přerušením jednoletým studijním pobytem v Heidelbergu.
Jmenování mimořádným profesorem na univerzitě ve Freiburgu na základě nepublikovaných rukopisů (teorie tvorby cen), ještě před habilitací. Mayer se nikdy nehabilitoval.
Roku 1914 přešel na Německou vysokou školu technickou v Praze.
Po skončení války působil Mayer jako vedoucí rozpočtové sekce ve Státním úřadu pro vojenství ve Vídni.
Roku 1921 převzal profesuru ve Štýrském Hradci.
Roku 1923 povolán do Vídně jako nástupce Friedricha von Wiesera.[4]
V letech 1927/1928 jmenován děkanem.
Vydání přibližně stostránkové monografie „Der Erkenntniswert der funktionellen Preistheorien" (Poznávací hodnota funkcionálních teorií ceny); kritika rovnovážně-analytických přístupů.[4]
Roku 1907 získal doktorát práv na Vídeňské univerzitě; v bio_de a v Klausingerově studii uváděn jako žák Friedricha von Wiesera. Wieser si k Mayerovi vytvořil vztah otce a syna a podporoval ho všemi možnými prostředky.[4]
Mayer byl neustále zapleten do zákopových bojů se svým protivníkem Othmarem Spannem.[4]
Již během svého studia se stal asistentem Hanse Mayera na katedře politické ekonomie Vídeňské univerzity a v roce 1925 pod ním promoval.[1]
Promoval v oboru právních věd ve Vídni a stal se asistentem Hanse Mayera; z rasových a fakultně-politických důvodů nebyl habilitován.
Mahr byl žákem Hanse Mayera, od roku 1930 jeho vědeckým asistentem na Vídeňské univerzitě, a v roce 1950 převzal jeho katedru jako jeho nástupce.
Mayer byl roku 1923 povolán na vídeňskou katedru jako nástupce Friedricha von Wiesera; po Wieserově smrti se Mayer nastěhoval do domu, který Wieser zanechal, v 19. vídeňském obvodu.[4]
Hans Mayer v kontextu celé školy — pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.
Zobrazit v rodokmenu →