Else Cronbach

Else Cronbach přišla na svět 25. října 1879 v Berlíně a vyrůstala v rodině vídeňské měšťanské vrstvy. Když chtěla na přelomu století zahájit studium národního hospodářství, nebyly ženy v Rakousku na právnické a státovědní fakultě ještě připuštěny k řádnému zápisu. Pomohla si tehdy pro ženy obvyklou cestou: jako hospitantka navštěvovala přednášky na Vídeňské univerzitě, mimo jiné u Eugena Philippovicha von Philippsberg, statistika Karla Theodora von Inama-Sternegg, Friedricha Wieser a Eugena von Böhm-Bawerka, a doktorát musela získat na některé německé univerzitě. Promoce proběhla ve Freiburgu im Breisgau, patrně roku 1907; téhož roku vyšlo její nejznámější dílo *Die österreichische Spitzenhausindustrie. Ein Beitrag zur Frage der Hausindustriepolitik* (Rakouský krajkářský domácký průmysl. Příspěvek k otázce politiky domácké výroby). Studie je dodnes ústředním pramenem k dějinám c. k. Ústavu pro ženskou domáckou výrobu ve Vídni a na příkladu výroby krajek pojednává o hospodářském a sociálněpolitickém postavení ženské domácí práce v pozdní habsburské monarchii. Touto prací je Cronbach považována za první rakouskou ženu s doktorátem v oblasti státních věd. Po návratu do Vídně pracovala jako tajemnice Dolnorakouské obchodní a živnostenské komory a od roku 1911 převzala další úkoly v grémiu vídeňského kupectva. Vedle toho vyučovala na škole pro obchodní vzdělávání žen a angažovala se v sociálněpolitických spolcích, především v otázce bydlení a ochrany dělníků. Odborně se její těžiště po roce 1908 stále více přesouvalo od domácké výroby k politice cel a obchodních smluv, v multinacionální podunajské monarchii vysoce politickému poli; roku 1912 sepsala pro Ústřední svaz rakouských obchodníků vlivnou zprávu k přípravě dalších obchodních smluv. Cronbach nepatří k vlastnímu Misesovu kruhu ani ke Geistkreisu (oba kroužky vznikly až po její smrti), jako žačka Philippovicha, Wiesera, Böhm-Bawerka a Inama-Sternegga je však personálně i tematicky pevně zakotvena ve druhé a třetí vídeňské generaci. Spolu s Helene Lieser a Stephanie Marthou Braun patří k velmi nemnoha ženám, které se ve vídeňské ekonomii před rokem 1914 staly viditelnými. Její předčasná smrt 13. dubna 1913 ve Vídni (prameny ji označují jako „náhlou“, bez bližších údajů) ukončila dráhu, která podle seznamu jejích prací směřovala k významné roli v rakouské obchodní a sociální politice.