FOLIO III · ORT
Nacistické ghetto Terezín v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava sloužilo v letech 1941 až 1945 jako průchozí stanice a místo umírání pro deportované Židy, mezi nimiž bylo několik vídeňských ekonomů.
V listopadu 1941 zřídili němečtí okupanti v rakouském posádkovém městě Terezíně, německy Theresienstadt, sběrný a průchozí tábor. Navenek inscenované jako takzvané privilegované ghetto a propagandistická kulisa, bylo fakticky mezistanicí na cestě do vyhlazovacích táborů na východě a místem, kde tisíce lidí umíraly hladem, na epidemie a kvůli vynucené stísněnosti. Do osvobození v květnu 1945 bylo do Terezína odvlečeno přes 140 000 lidí, asi 33 000 jich tam zemřelo a dalších 88 000 bylo přepraveno do Osvětimi a dalších táborů. Sem byli deportováni i představitelé užšího okruhu Rakouské školy. Emil Perels, spoluzakladatel Nationalökonomische Gesellschaft (Národohospodářská společnost) a přítel Ludwiga von Misese z mládí, přišel 24. září 1942 z Vídně do Terezína a 16. října 1944 byl poslán dále do Osvětimi. Ministerský rada a badatel o Böhm-Bawerkovi Ludwig Bettelheim-Gabillon přijel 9. října 1942 transportem IV/13 a 28. února 1943 zemřel na následky táborových podmínek.
