FOLIO I · DENKER
Narozena 23. srpna 1896 v Paříži.
Za první světové války dělostřelecký důstojník; od roku 1917 styčný důstojník u první americké armádní divize (spolupracovník plukovníka Alexandera Patche).[1]
Po první světové válce v zemích postižených hyperinflací, ve Francii, Itálii, Německu, Polsku a Rakousku, prokázal, že peněžní zásoby vydané centrálními bankami byly použity především k financování rozpočtových deficitů.
Studium na École Polytechnique (ročník X1919S, pro válečné veterány) a na École libre des sciences politiques.[1]
Vstup do Corps des Inspecteurs des Finances; ve 20. letech 20. století spolupracovník Raymonda Poincarého.[1]
Vydání monetárně-teoretického spisu „Théorie des phénomènes monétaires“ (Teorie peněžních jevů) a výzkum hyperinflace ve Francii, Itálii, Německu, Polsku a Rakousku.
V letech 1936 až 1939 Directeur du Mouvement général des Fonds (dnes Direction du Trésor) na francouzském ministerstvu financí v období Front populaire (Lidové fronty).[1]
Dne 8. září 1939 jmenován druhým Sous-Gouverneur (viceguvernérem) Banque de France; rezignace 22. ledna 1941.[1]
Člen Mont Pèlerin Society, kterou inicioval Friedrich August von Hayek.
Od 12. července 1949 do 1. srpna 1950 státní ministr (Ministre d'État) Monackého knížectví za knížete Rainiera III.[1]
V letech 1952–1962 soudce Evropského soudního dvora (ESUO, později EHS).[1]
Po druhé světové válce zahájil za prezidenta Charlese de Gaulla stabilizaci francouzské měny.
Roku 1964 zvolen do Académie française na křeslo č. 31 (nástupce Jeana Cocteaua); později kancléř Institut de France.[2]
Vydání „Die Währungssünden der westlichen Welt" (Měnové hříchy západního světa; francouzsky 1971); obhajoba návratu ke zlatému standardu a vyrovnání se s Keynesem.
Zemřel 23. dubna 1978 v Paříži.
Na École Polytechnique žák Clémenta Colsona, který měl hluboký vliv na Rueffovo ekonomické myšlení (matematická ekonomie, klasická tradice).[1]
Walras' Schriften inspirierten Rueff 1921 in seinem letzten Polytechnique-Jahr zur ökonomischen Forschung — Werk-Einfluss ohne persönliche Begegnung (Walras starb 1910).[1]
Poradce Charlese de Gaulla od roku 1958; architekt plánu Pinay-Rueff na stabilizaci franku (devalvace o 17 %, obnovení konvertibility, vyrovnání rozpočtu).[3]
Vždy rozhodný odpůrce myšlenek Johna Maynarda Keynese; silný zastánce návratu ke zlatému standardu.
Patřil k Mont Pèlerin Society, kterou inicioval Hayek; vstoupil roku 1948.
Společný plán Pinay-Rueff z let 1958–1960 na ozdravení francouzských státních financí a stabilizaci franku.[3]
Jacques Rueff v kontextu celé školy — pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.
Zobrazit v rodokmenu →
