FOLIO I · MYSLITEL · GEN. 04 · N° 049

Jacques Rueff

Díla
24
Články
0
Generace
4.
Portrét: Jacques RueffPortrét: Jacques Rueff: Jacques Rueff, Porträt 1938 (1938)Portrét: Jacques Rueff: Place Jacques-Rueff im Pariser 7. Arrondissement (2020)
FOL. 04 · N° 049 · Jacques Rueff
BIOGRAFIE

Život a dílo

Francouzský finanční expert a politický teoretik Jacques Rueff byl členem Mont Pèlerin Society, kterou inicioval Hayek. Po první světové válce dokázal Rueff v zemích zasažených hyperinflací (Francie, Itálie, Německo, Polsko a Rakousko) v každém jednotlivém případě prokázat, že peníze vydané centrálními bankami byly z velké části použity na financování rozpočtových schodků. Po druhé světové válce zahájil za prezidenta de Gaulla stabilizaci měny a své poznatky a zkušenosti později zaznamenal v knize Die Währungssünden der westlichen Welt (francouzsky 1971; Měnové hříchy západního světa). Rueff byl výrazným zastáncem návratu ke zlatému standardu a vždy rozhodným odpůrcem myšlenek Johna Maynarda Keynese.
Metadata
23. August 1896
v Paris
23. April 1978
4. generace
Životní etapy

Etapy

  1. 1896
    1896
    Narození

    Narozena 23. srpna 1896 v Paříži.

  2. ⁦1914–1918⁩
    ⁦1914–1918⁩
    První světová válka— přibližně

    Za první světové války dělostřelecký důstojník; od roku 1917 styčný důstojník u první americké armádní divize (spolupracovník plukovníka Alexandera Patche).[1]

  3. 1919
    1919
    Výzkum hyperinflace— odvozeno

    Po první světové válce v zemích postižených hyperinflací, ve Francii, Itálii, Německu, Polsku a Rakousku, prokázal, že peněžní zásoby vydané centrálními bankami byly použity především k financování rozpočtových deficitů.

  4. ⁦1919–1923⁩
    ⁦1919–1923⁩
    Studium na École Polytechnique a Sciences Po— přibližně

    Studium na École Polytechnique (ročník X1919S, pro válečné veterány) a na École libre des sciences politiques.[1]

  5. 1923
    1923
    Inspecteur des Finances— přibližně

    Vstup do Corps des Inspecteurs des Finances; ve 20. letech 20. století spolupracovník Raymonda Poincarého.[1]

  6. 1927
    1927
    „Théorie des phénomènes monétaires“— odvozeno

    Vydání monetárně-teoretického spisu „Théorie des phénomènes monétaires“ (Teorie peněžních jevů) a výzkum hyperinflace ve Francii, Itálii, Německu, Polsku a Rakousku.

  7. ⁦1936–1939⁩
    ⁦1936–1939⁩
    Ředitel francouzské státní pokladny

    V letech 1936 až 1939 Directeur du Mouvement général des Fonds (dnes Direction du Trésor) na francouzském ministerstvu financí v období Front populaire (Lidové fronty).[1]

  8. ⁦1939–1941⁩
    ⁦1939–1941⁩
    Viceguvernér Banque de France

    Dne 8. září 1939 jmenován druhým Sous-Gouverneur (viceguvernérem) Banque de France; rezignace 22. ledna 1941.[1]

  9. 1948
    1948
    Člen Mont Pèlerin Society

    Člen Mont Pèlerin Society, kterou inicioval Friedrich August von Hayek.

  10. ⁦1949–1950⁩
    ⁦1949–1950⁩
    Státní ministr Monaka

    Od 12. července 1949 do 1. srpna 1950 státní ministr (Ministre d'État) Monackého knížectví za knížete Rainiera III.[1]

  11. ⁦1952–1962⁩
    ⁦1952–1962⁩
    Soudce Evropského soudního dvora

    V letech 1952–1962 soudce Evropského soudního dvora (ESUO, později EHS).[1]

  12. ⁦1958–1960⁩
    ⁦1958–1960⁩
    Stabilizace francouzské měny za De Gaulla

    Po druhé světové válce zahájil za prezidenta Charlese de Gaulla stabilizaci francouzské měny.

  13. 1964
    1964
    Přijetí do Académie française

    Roku 1964 zvolen do Académie française na křeslo č. 31 (nástupce Jeana Cocteaua); později kancléř Institut de France.[2]

  14. 1971
    1971
    „Die Währungssünden der westlichen Welt" (Měnové hříchy západního světa)

    Vydání „Die Währungssünden der westlichen Welt" (Měnové hříchy západního světa; francouzsky 1971); obhajoba návratu ke zlatému standardu a vyrovnání se s Keynesem.

  15. 1978
    1978
    Úmrtí

    Zemřel 23. dubna 1978 v Paříži.

Vztahy

Vlivy

Pod vlivem · 2
  1. ⁦1919–1923⁩
    ⁦1919–1923⁩
    Clément Colson⁦(1853–1939)⁩ · Französische Ingenieurökonomie

    Na École Polytechnique žák Clémenta Colsona, který měl hluboký vliv na Rueffovo ekonomické myšlení (matematická ekonomie, klasická tradice).[1]

  2. 1921
    1921
    Léon Walras⁦(1834–1910)⁩ · Lausanner Schule

    Walras' Schriften inspirierten Rueff 1921 in seinem letzten Polytechnique-Jahr zur ökonomischen Forschung – Werk-Einfluss ohne persönliche Begegnung (Walras starb 1910).[1]

Ovlivnil(a) · 2
  1. ⁦1958–1968⁩
    ⁦1958–1968⁩
    Charles de Gaulle⁦(1890–1970)⁩

    Poradce Charlese de Gaulla od roku 1958; architekt plánu Pinay-Rueff na stabilizaci franku (devalvace o 17 %, obnovení konvertibility, vyrovnání rozpočtu).[3]

  2. John Maynard Keynes⁦(1883–1946)⁩ · Cambridge School

    Vždy rozhodný odpůrce myšlenek Johna Maynarda Keynese; silný zastánce návratu ke zlatému standardu.

Soukromý seminář, kolegové, Mont Pèlerin · 2
  1. 1948
    1948

    Patřil k Mont Pèlerin Society, kterou inicioval Hayek; vstoupil roku 1948.

  2. ⁦1958–1960⁩
    ⁦1958–1960⁩
    Antoine Pinay⁦(1891–1994)⁩

    Společný plán Pinay-Rueff z let 1958–1960 na ozdravení francouzských státních financí a stabilizaci franku.[3]

Jacques Rueff v kontextu celé školy: pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.

PRAMENY K ŽIVOTNÍM ETAPÁM A VZTAHŮM12 dokladů · 2 prameny
Topografie

Místa působení

SOUPIS DĚL · CHRONOLOGICKY

Knihy

léta 1920
1922
Des Sciences physiques aux sciences morales
OriginálFrancouzština
1925
Sur une theorie de l’inflation
OriginálFrancouzština
1927
Theorie des phenomenes montaires
OriginálFrancouzština
1929
From the physical to the social Sciences
OriginálAngličtina
léta 1930
1935
La Crise du capitalisme
OriginálFrancouzština
léta 1940
1945
Die soziale Ordnung
OriginálNěmčina
L’Ordre social
OriginálFrancouzština
1949
Epitre aux dirigistes
OriginálFrancouzština
léta 1950
1953
La Regulation monetaire et le probleme institutionnel de la monnaie
OriginálFrancouzština
léta 1960
1961
Discours sur le credit
OriginálFrancouzština
1964
Discours de reception à l’Academie francaise
OriginálFrancouzština
L’age de l’inflation
OriginálFrancouzština
1965
Soubor studií Jacquesa Rueffa (Payot, 1966) věnovaný problému platební bilance. Ústřední tezí je, že při absenci inflace či zlatého devizového standardu směřuje platební bilance země automaticky k rovnováze působením cen, směnných kurzů a diskontní sazby, a nikoli zásahem vlád. Rueff staví tuto analýzu proti Keynesově teorii, podle níž existuje „přirozená úroveň" vývozu, kterou lze jen obtížně změnit. První část shromažďuje historická fakta (francouzskou a německou obchodní bilanci v letech 1870 až 1931, reparace, americký deficit 60. let, nedostatek dolarů) předkládaná jako důkazy regulačního mechanismu. Druhá část načrtává měnovou teorii založenou na rozdílu mezi skutečnými a žádanými peněžními zůstatky a na úloze úvěru a diskontu. Autor uzavírá, že pouze účinná měnová regulace, nikoli plánování, může obnovit rovnováhu mezinárodních plateb.
OriginálFrancouzština
The Role and the Rule of Gold an Argument
OriginálAngličtina
1967
Balance of Payments Proposals for resolving the critical world economic
OriginálAngličtina
Les Dieux et les rois (essai sur le pouvoir createur)
OriginálFrancouzština
léta 1970
1971
Le Peche monetaire de l’Occident
OriginálFrancouzština
Další vydání
  • Die Währungssünden der westlichen Welt: das Ende der Dollar-Hegemonie, zurück zum Gold?
    OriginálNěmčina
1972
Combats pour l’ordre financier
OriginálFrancouzština
1973
La Reforme du systeme monetaire international
OriginálFrancouzština
1977
Les Oeuvres Completes de Jacques Rueff, Tome 1: De l’Aube au Crepuscule (Autobiographie)
OriginálFrancouzština
1979
Les Oeuvres Completes de Jacques Rueff, Tome 2: Theorie monetaire
OriginálFrancouzština
Les Oeuvres Completes de Jacques Rueff, Tome 3: Politique economique
OriginálFrancouzština
léta 1980
1981
Les Oeuvres Completes de Jacques Rueff, Tome 4: L’Ordre Social
OriginálFrancouzština
APA
Chicago
Německý historický styl