Felix Somary

Narozen 21. listopadu 1881 ve Vídni.[1]

Navštěvoval vídeňské Schottengymnasium a roku 1899 složil maturitu; již od svých čtrnácti let doučoval řečtinu, matematiku a dějepis.[2]

V roce 1904 získal doktorát na Právnické a státovědné fakultě Vídeňské univerzity u Carla Mengera a Eugena von Philippovicha. Jeho spolužáky byli Joseph Schumpeter, Emil Lederer a Otto Bauer.[1]

V letech 1904/1905 studoval na Univerzitě v Berlíně, kde se seznámil s Gustavem von Schmollerem, Ottou von Gierkem a Maxem Weberem.[2]

Nastoupil jako finanční tajemník (později asistent prezidenta) do Anglo-rakouské banky ve Vídni, než roku 1909 přesídlil do Berlína.[2]

V letech 1910 až 1914 vyučoval jako profesor na Hochschule für Staatswissenschaftliche Fortbildung v Berlíně.[5]

Za první světové války hospodářský a politický poradce ústředních mocností; spoluautor memoranda Maxe Webera proti neomezené ponorkové válce.[6]

Roku 1919 se stal senior partnerem curyšského soukromého bankovního domu Blankart & Cie. Po první světové válce se etabloval jako nezávislý bankéř a analytik.[1]

Roku 1930 se oženil s rakouskou hraběnkou Mary (May) Demblin a konvertoval ke katolicismu.[2]

Roku 1932 získal švýcarské státní občanství.[1]

V roce 1940 emigroval s rodinou do USA. Vyučoval jako hostující profesor na amerických univerzitách.[7]

V letech 1941 až 1943 byl poradcem amerického ministerstva války v otázkách mezinárodních financí.[1]

Zemřel 11. července 1956 v Curychu.[1]