Narozen 15. března 1858 ve Vídni jako potomek rakousko-bosenské důstojnické rodiny; vyrůstal jako polosirotek.[1]
Absolvoval Tereziánum a studium práv ve Vídni.
Habilitace v oboru politické ekonomie na Vídeňské univerzitě se studií o Bank of England (po studijních pobytech v Berlíně a Londýně).[1]
Mimořádná a později řádná profesura na univerzitě ve Freiburgu; v teorii hodnoty i v metodologii se tam silně orientoval na Mengera.[1]
Řádný profesor národního hospodářství a finanční vědy na univerzitě ve Freiburgu.[1]
Vydání nesmírně úspěšné učebnice „Grundriß der Politischen Ökonomie" (Nástin politické ekonomie), kterou Philippovich účinně podporoval Rakouskou školu.
Děkan Právnické a státovědné fakulty Vídeňské univerzity.[1]
Jako člen vídeňské Fabiánské společnosti spoluzakladatel Sociálněpolitické strany roku 1896; po jedno volební období poslanec Dolnorakouského zemského sněmu.
V letech 1904 až 1917 spoluvydavatel časopisu „Zeitschrift für Volkswirtschaft, Socialpolitik und Verwaltung" (Časopis pro národní hospodářství, sociální politiku a správu); po mnoho let předseda Gesellschaft der Österreichischen Volkswirthe (Společnosti rakouských národohospodářů).
Philippovich gehörte im Verein für Socialpolitik dem „Wiener Flügel“ an, der gegenüber Schmollers preußisch-historischer Linie eine theoretisch fundierte Sozialpolitik vertrat; 1908 wurde Schmoller eine Festschrift gewidmet, an der auch Philippovich beteiligt war — die Antipoden-Beziehung war damit zugleich Verhandlungsbeziehung.[1]
Během vídeňského studia se pod vlivem Eugena Philippoviche von Philippsberg obrátil k národnímu hospodářství; Philippovich vedle Wiesera a Böhm-Bawerka patřil k okruhu určujících Mengerových žáků na Vídeňské univerzitě.[2]
Somary byl v letech 1904-1906 asistentem Philippoviche na Vídeňské univerzitě; Philippovich mu později zprostředkoval místo asistenta prezidenta v Anglo-Österreichische Bank.[3]
Philippovich war 1913 als Lehrstuhlinhaber für Politische Ökonomie der formelle Habilitationsbetreuer Mises' an der Universität Wien (Aufgabenhinweis aus Pipeline-Briefing).
Emil Lederer studoval ekonomickou teorii na Vídeňské univerzitě mimo jiné u Philippoviche, Wiesera a Böhm-Bawerka.[7]
Max Weber roku 1894 nastoupil po Philippovichovi na katedru ve Freiburgu im Breisgau.[4]
Eugen Philippovich von Philippsberg v kontextu celé školy — pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.
Zobrazit v rodokmenu →