FOLIO I · MYSLITEL · GEN. 05 · N° 052

Vera C. Smith Lutz

Díla
4
Články
2
Generace
5.
Portrét: Vera C. Smith LutzPortrét: Vera C. Smith Lutz: Früheres Hauptportrait (1960)
FOL. 05 · N° 052 · Vera C. Smith Lutz
BIOGRAFIE

Život a dílo

Vera C. Smith Lutz byla přímou žačkou Friedricha Augusta von Hayeka. Pod jeho vedením napsala disertační práci s názvem *The Rationale of Central Banking and the Free Banking Alternative*. Svým dílem položila vědecký základ pro následně se rozvíjející hnutí svobodného bankovnictví. Vedle tohoto základního díla vydala další spisy, například *Italy, a Study in Economic Development* (1962) a *Central Planning for the Market Economy: An Analysis of the French Theory and Experience* (1969). Vera Smith byla provdána za německého ekonoma Friedricha A. Lutze, s nímž se přestěhovala do USA. Po svém působení v USA, kde pracovala jako ekonomka pro mezinárodní finanční sekci Princetonské univerzity a pro Společnost národů, se manželé přestěhovali do Švýcarska. Vedle dalších vědeckých publikací, které sepsala se svým manželem, je třeba zmínit i její překlady jednotlivých děl Wilhelma Röpkeho, Oskara Morgensterna a Fritze Machlupa do angličtiny.
Metadata
1. Januar 1912
20. August 1976
v Zürich, Schweiz
5. generace
Životní etapy

Etapy

  1. 1912
    1912
    Narození

    Narozen v roce 1912 v hrabství Kent v Anglii.[3]

  2. ⁦1930–1935⁩
    ⁦1930–1935⁩
    Studium na London School of Economics

    Studium ekonomie na London School of Economics (1930 až 1935) u Friedricha Augusta von Hayeka, Lionela Robbinse, Theodora Gregoryho a Johna Hickse.[3]

  3. 1935
    1935
    Disertace u Hayeka

    Přímá žákyně Friedricha Augusta von Hayeka; v květnu 1935 předložila na LSE svou disertaci „Free Banking, or, A Reconsideration of the Historical and Analytical Basis of Central Banking“ (vydanou jako „The Rationale of Central Banking and the Free Banking Alternative“), vypracovanou pod Hayekovým vedením, která se stala vědeckým základem pozdějšího hnutí free banking.[3]

  4. ⁦1935–1937⁩
    ⁦1935–1937⁩
    Výzkumný pobyt ve Freiburgu

    Na doporučení Hayeka výzkumný pobyt ve Freiburgu im Breisgau za účelem zkoumání německého peněžnictví a bankovnictví; tam se seznámila s Friedrichem A. Lutzem, který byl asistentem Waltera Euckena.[3]

  5. 1936
    1936
    „The Rationale of Central Banking“

    Vydání její disertace pod názvem „The Rationale of Central Banking and the Free Banking Alternative“ (1936) – vědecký základ pozdějšího hnutí free banking.[3]

  6. 1937
    1937
    Sňatek s Friedrichem A. Lutzem

    Provdaná za německého ekonoma Friedricha A. Lutze, s nímž se přestěhovala do USA.[3]

  7. ⁦1938–1953⁩
    ⁦1938–1953⁩
    Činnost v Princetonu (International Financial Section, Společnost národů)

    Od roku 1938 pobývala s manželem v Princetonu: Friedrich Lutz působil jako instructor na Princetonské univerzitě, Vera pracovala v International Financial Section a pro Společnost národů evakuovanou do Princetonu.[3]

  8. 1951
    1951
    „The Theory of Investment of the Firm“ (s F. A. Lutzem)

    Společně s Friedrichem A. Lutzem vydala „The Theory of Investment of the Firm“ (Teorie investování firmy, 1951), dílo zásadní pro moderní teorii kapitálu.[2]

  9. 1953
    1953
    Přesídlení do Švýcarska

    Po pobytu ve Spojených státech se manželé Lutzovi přestěhovali do Švýcarska; Friedrich A. Lutz působil od roku 1953 na ETH v Curychu.[3]

  10. 1962
    1962
    „Italy, a Study in Economic Development“ (Itálie, studie hospodářského vývoje)

    Vydání knihy „Italy, a Study in Economic Development“ (Itálie, studie hospodářského vývoje).[3]

  11. 1969
    1969
    „Central Planning for the Market Economy“ (Centrální plánování pro tržní ekonomiku)

    Vydání knihy „Central Planning for the Market Economy: An Analysis of the French Theory and Experience“ (Centrální plánování pro tržní ekonomiku: analýza francouzské teorie a zkušenosti).

  12. 1976
    1976
    Úmrtí

    Zemřel roku 1976 v Curychu ve Švýcarsku.[3]

Vztahy

Vlivy

Pod vlivem · 5
  1. ⁦1930–1935⁩
    ⁦1930–1935⁩

    Přímá žákyně Friedricha Augusta von Hayeka; roku 1935 předložila na LSE svou disertaci „The Rationale of Central Banking and the Free Banking Alternative“, vedenou Hayekem.[1]

  2. ⁦1930–1935⁩
    ⁦1930–1935⁩
    John Hicks⁦(1904–1989)⁩ · Britische Neoklassik

    V letech 1930-1935 studoval na LSE rovněž u Johna Hickse.[3]

  3. ⁦1930–1935⁩
    ⁦1930–1935⁩
    Lionel Robbins⁦(1898–1984)⁩ · LSE

    Studoval v letech 1930–1935 na LSE rovněž u Lionela Robbinse.[3]

  4. ⁦1930–1935⁩
    ⁦1930–1935⁩
    Theodore E. Gregory⁦(1890–1970)⁩ · LSE

    Studium na LSE v letech 1930–1935, také u Theodore Gregoryho.[3]

  5. ⁦1935–1937⁩
    ⁦1935–1937⁩
    Walter Eucken⁦(1891–1950)⁩ · Ordoliberalismus

    Na Hayekovo doporučení výzkumný pobyt ve Freiburgu im Breisgau v letech 1935–1937 ke zkoumání německého peněžnictví a bankovnictví; prostřednictvím jejího spojení s freiburskou školou kolem Waltera Euckena (školitele disertace jejího pozdějšího manžela Friedricha Lutze) se její odborné formování rozšířilo.[3]

Ovlivnil(a) · 1
  1. Wilhelm Röpke⁦(1899–1966)⁩ · Ordoliberalismus

    Překlady děl Wilhelma Röpkeho do angličtiny.

Soukromý seminář, kolegové, Mont Pèlerin · 2
  1. ⁦1937–1976⁩
    ⁦1937–1976⁩
    Friedrich A. Lutz⁦(1901–1975)⁩ · Wiener / Princeton

    Provdaná za německého ekonoma Friedricha A. Lutze; společně s ním sepsala vědecké práce, mezi nimi „The Theory of Investment of the Firm“ (1951).[3]

  2. ⁦1948–1976⁩
    ⁦1948–1976⁩

    Roku 1948, rok po založení Mont Pèlerin Society Hayekem, se spolu se svým manželem Friedrichem A. Lutzem stala členkou společnosti; Friedrich Lutz byl později dvakrát prezidentem MPS.[3]

Vera C. Smith Lutz v kontextu celé školy: pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.

PRAMENY K ŽIVOTNÍM ETAPÁM A VZTAHŮM20 dokladů · 3 prameny
  • [2]Lutz & Lutz (1951): Theory of Investment of the Firm
Topografie

Místa působení

SOUPIS DĚL · CHRONOLOGICKY

Knihy

léta 1930
1936
Tato studie zkoumá, proč se emise bankovek stala výjimkou ze zásad laissez-faire a proč bylo centrální bankovnictví upřednostněno před svobodným bankovnictvím s konkurencí v emisi bankovek. Kniha, původně doktorská disertace z roku 1935 napsaná pod vedením Friedricha Hayeka na London School of Economics, nejprve sleduje dějiny bankovnictví v Anglii, Skotsku, Francii, Spojených státech a Německu a ukazuje, jak monopoly na emisi bankovek vznikaly převážně z politických pohnutek a z potřeb státních financí. Poté přezkoumává teoretické debaty devatenáctého století v jednotlivých zemích a člení autory podle jejich postoje k měnové a bankovní škole a k otázce centrálního versus svobodného bankovnictví. Závěrečná kapitola znovu posuzuje hlavní argumenty ve prospěch centrálního bankovnictví, mezi nimi krachy bank, cyklickou nestabilitu, věřitele poslední instance, racionální měnovou politiku a mezinárodní spolupráci. Dodatek rozebírá zúčtovací mechanismus (clearing) na číselných příkladech.
OriginálAngličtina
léta 1950
1951
Theory of Investment of the Firm [with Friedrich Lutz]
OriginálAngličtina
léta 1960
1963
Italy, a Study in Economic Development
OriginálAngličtina
1969
Central Planning for the Market Economy: An Analysis of the French Theory and Experience
OriginálAngličtina
ČLÁNKY · 2 ZAZNAMENÁNO

Studie, recenze, přednášky

léta 1950
1952
Real and Monetary Factors in the Determination of Employment Levels
OriginálAngličtina
1955
Multiplier and Velocity Analysis: A Marriage
OriginálAngličtina
APA
Chicago
Německý historický styl