FOLIO III · ORT
Německý vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) v okupovaném Polsku byl od roku 1942 ústředním místem nacistických masových vražd evropských Židů. Vídeňský právník a hospodářský funkcionář Emil Perels, zakořeněný v rané Rakouské škole kolem Misese a Böhm-Bawerka, zde byl 16. října 1944 zavražděn.
Osvětim, německy Auschwitz, polsky Oświęcim, se po německé okupaci Polska v roce 1940 stala největším táborovým komplexem nacistického vyhlazovacího aparátu. Od roku 1942 byli v táboře Auschwitz II-Birkenau systematicky vražděni evropští Židé, Sintové a Romové, polské civilní obyvatelstvo i sovětští váleční zajatci. Celkem zde přišlo o život přibližně 1,1 milionu lidí. Mezi oběťmi je Emil Perels, narozený roku 1880 ve Vídni, právník s doktorátem a dlouholetý účastník Böhm-Bawerkova semináře. Perels byl spoluzakladatelem onoho diskusního kruhu, z něhož roku 1918 vzešla Nationalökonomische Gesellschaft (Národohospodářská společnost), do roku 1921 vedl rakouskou zúčtovací ústřednu a v této funkci jej vystřídal Ludwig von Mises. Friedrich August von Hayek tam krátce po své promoci nalezl své první zaměstnání. Po deportaci do Terezína dne 24. září 1942 byl Perels 16. října 1944 poslán dále do Osvětimi a zavražděn.
