Robert Meyer

Narozen roku 1855 ve Vídni.[5]

Odmaturoval roku 1872 na Akademisches Gymnasium ve Vídni; mezi jeho spolužáky patřili mimo jiné pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk a ministr Franz Klein.[5]

Studium práv ve Vídni a v Berlíně.[5]

V roce 1877 promoce na doktora práv (Dr. iur.) na Vídeňské univerzitě.[4]

Vzorná úřednická kariéra ve finanční správě; dotáhl to až na sekčního šéfa.

Habilitační spis „Die Principien der gerechten Besteuerung in der neueren Steuertheorie" (Berlin 1884), jakožto subjektivistický teoretik hodnoty; pozdější základ reformy přímé osobní daně s Eugenem von Böhm-Bawerkem.

V roce 1884 se habilitoval jako soukromý docent finanční vědy, národního hospodářství a statistiky na Vídeňské univerzitě.[4]

V letech 1885 až 1895 vyučoval na Vídeňské obchodní akademii.[4]

V roce 1887 bylo jeho učitelské oprávnění rozšířeno o politickou ekonomii; jako odborník na finanční vědu vyučoval na Vídeňské univerzitě a na dalších vídeňských vzdělávacích institucích.

Vydání knihy „Das Wesen des Einkommens. Eine volkswirthschaftliche Untersuchung" (Berlin 1887).[1]

Jako odborník na finanční vědu vyučoval na Vídeňské univerzitě a na dalších vídeňských vzdělávacích institucích.

V letech 1890 až 1900 vyučoval na Orientální, resp. Konzulární akademii ve Vídni.[4]

V roce 1891 jmenován finančním radou.[4]

V roce 1899 jmenován sekčním šéfem na c. k. ministerstvu financí a vedl oddělení pro přímé daně.[4]

Vydání knihy „Das Zeitverhältnis zwischen der Steuer und dem Einkommen“ (Časový vztah mezi daní a příjmem; Vídeň 1901).[2]

V roce 1901 jmenován honorárním profesorem na Vídeňské univerzitě; vyučoval až do své smrti.[4]

V roce 1910 se stal předsedou Ústřední statistické komise a na krátký čas také ministrem financí; poté odešel do výslužby.[5]

Rok po odchodu do výslužby byl znovu jmenován předsedou Ústřední statistické komise a úřad zastával až do své smrti.[5]

Od roku 1911 působil jako spoluvydavatel časopisu Zeitschrift für Volkswirtschaft, Socialpolitik und Verwaltung (Časopis pro národní hospodářství, sociální politiku a správu).

Zemřel 10. června 1914 ve Vídni.[5]