Karl Pribram

Karl Eman Pribram se narodil 2. prosince 1877 v Praze jako syn právníka a prezidenta pojišťovny Otty Pribrama a jeho manželky Leonore, rozené Popper, ve známé německo-české židovské rodině; později konvertoval ke katolicismu. Po studiu práv na Německé Karlově univerzitě tam roku 1900 promoval. Následovaly vzdělávací pobyty v Berlíně a ve Vídni a roku 1907 se ve Vídni habilitoval dvousvazkovým dílem „Geschichte der österreichischen Gewerbepolitik von 1740 bis 1860“ (Dějiny rakouské živnostenské politiky od roku 1740 do 1860). V letech 1907 až 1914 Pribram přednášel jako soukromý docent na Vídeňské univerzitě, od roku 1914 jako mimořádný profesor. Souběžně byl od roku 1909 do 1921 tajemníkem a generálním tajemníkem Ústředny pro bytovou reformu; od roku 1918 do 1921 vedl jako sekční šéf oddělení sociálního zákonodárství rakouského ministerstva sociálních věcí a podílel se na zavedení osmihodinového pracovního dne, pojištění v nezaměstnanosti a zákona o závodních radách mladé republiky. Roku 1921 přešel jako vedoucí oddělení statistiky a výzkumu do Mezinárodního úřadu práce (ILO) v Ženevě, kde formoval mezinárodní statistiku práce a otázky sociálního pojištění. Roku 1928 přijal povolání na frankfurtskou řádnou profesuru národního hospodářství a zároveň převzal vedení hospodářskovědního institutu. Roku 1933 byl jako „neárijec“ propuštěn a koncem roku emigroval přes Mexiko do USA. Tam působil jako výzkumný pracovník Brookings Institution (1934–1936), v americkém Úřadu sociálního zabezpečení (US Social Security Board, 1936–1942) a jako vrchní ekonom americké celní komise (US Tariff Commission, 1942–1951); od roku 1939 do 1952 souběžně přednášel na American University ve Washingtonu. Intelektuálně Pribram spojoval metodické nástroje vídeňské školy (Menger, Wieser, Böhm-Bawerk) s prvky německé historické školy a empiricko-statistického sociálního výzkumu. Jeho celoživotní zájem patřil filozofickým předpokladům tvorby ekonomické teorie. V díle „Conflicting Patterns of Thought“ (Protichůdné vzorce myšlení, 1949) a v posmrtně roku 1983 vydaném „A History of Economic Reasoning“ (Dějiny ekonomického uvažování) vystopoval čtyři soupeřící myšlenkové vzorce ekonomie, jejichž kořeny sledoval až ke středověkému sporu o univerzálie. Karl Pribram byl strýcem neurovědce Karla H. Pribrama (1919–2015); zemřel 15. července 1973 ve Washingtonu D.C.