Viktor Mataja

Narozen 20. července 1857 ve Vídni.[1]

Studium práv na Vídeňské univerzitě (1878 až 1882) po obchodním vzdělání.[1]

Promoce na doktora práv (Dr. iur.) na Vídeňské univerzitě roku 1883.[1]

Habilitace prací o pozemkové rentě a podnikatelském zisku, vedle činnosti ve Vídeňské obchodní komoře.[1]

Vydání knihy „Der Unternehmergewinn“ (Podnikatelský zisk) (1884) — habilitační spis o teorii mezního užitku.[2]

Vydání průkopnického díla, které na základě teorie mezního užitku připravilo půdu pro moderní ekonomickou analýzu práva.[1]

V roce 1890 jmenování mimořádným profesorem.[1]

Dne 19. září 1892 jmenován řádným profesorem na Univerzitě v Innsbrucku.[1]

Od 6. listopadu 1892 ministerský rada mimo stav (Ministerialrat extra statum).[1]

Od roku 1897 honorární profesor na Vídeňské univerzitě.[1]

První funkční období ve funkci ministra obchodu.[1]

Vydání knihy „Die Reklame“ (Reklama) (1910), průkopnického díla vědy o reklamě (2. vydání 1916, 4. vydání 1926).[1]

Druhé funkční období ve funkci ministra obchodu.

Prezident Ústřední statistické komise v letech 1914 až 1917.[1]

Od 22. prosince 1917 do 27. října 1918 první ministr sociální péče ve vládách Seidlerově a Hussarekově — první takový ministr v evropské průmyslové zemi. Ke konci války působil Mataja předtím jako ministr obchodu, poté jako ministr bez portfeje.[1]

Prezident Ústřední statistické komise v letech 1919 až 1922.[1]

Vydání knihy „Entwicklung der Reklame“ (Vývoj reklamy) (1926), zároveň 4. vydání knihy „Die Reklame“.[3]

Vydání „Lehrbuch der Volkswirtschaftspolitik“ (Učebnice hospodářské politiky), do níž Mataja přispěl i vlastními příspěvky.[1]

Zemřel 19. června 1934 ve Vídni.[1]