FOLIO I · DENKER
Studium práv na Univerzitě v Innsbrucku (1884–1887), mimo jiné u Eugena von Böhm-Bawerka a Carla Mengera.[1]
Studoval práva ve Vídni; OeBL upřesňuje vídeňské období na 1887/88.
Roku 1891 vstoupil přes Innsbruckou finanční prokuraturu na ministerstvo financí ve Vídni.[1]
V roce 1906 se habilitoval ve finančním právu; až do roku 1928 vyučoval „Verrechnungswesen“ (zúčtovnictví) na Vídeňské univerzitě.[1]
V roce 1910 byl povýšen na sekčního šéfa. Později převzal vedení Boden-Credit-Anstalt.[1]
V roce 1914 obdržel titul mimořádného profesora (tit. ao. Prof.) na Vídeňské univerzitě.[1]
Státní tajemník na Státním úřadu pro finance od října 1919 do listopadu 1920.[1]
Prezident Rakouské národní banky v letech 1922 až 1932; rozhodný zastánce přísné sanace státního rozpočtu.[1]
Spoluvydavatel souborného díla „Wirtschaftstheorie der Gegenwart“ (Současná hospodářská teorie; 1927–1932).
Do roku 1928 vyučoval „Verrechnungswesen“ (účetnictví) na Vídeňské univerzitě.
Spoluvydavatel časopisu Zeitschrift für Nationalökonomie v letech 1930 až 1937.
V letech 1884–1887 studoval práva na univerzitě v Innsbrucku, mimo jiné u Carla Mengera.
V letech 1884-1887 studoval práva na Univerzitě v Innsbrucku mimo jiné u Eugena von Böhm-Bawerka; Böhm-Bawerk byl v té době profesorem v Innsbrucku.[1]
Reisch wurde 1921 Vizepräsident der Allgemeinen Boden-Credit-Anstalt unter Präsident Sieghart. Ab 1922 als OeNB-Präsident gleichzeitig zentraler Bankenregulator und Refinanzierer für Siegharts BCA bis zum Zusammenbruch 1929 (OeBL).
Richard Reisch v kontextu celé školy — pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.
Zobrazit v rodokmenu →