Karl Schlesinger

Narozen 19. ledna 1889 v Budapešti.[1]

Studium práva a národního hospodářství na Vídeňské univerzitě u Eugena von Böhm-Bawerka.[2]

Promoce na doktora práv (Dr. iuris) na Vídeňské univerzitě roku 1914 pod vedením Eugena von Böhm-Bawerka; disertace o peněžním a úvěrovém hospodářství s matematickým přístupem.[2]

Prvotina Theorie der Geld- und Kreditwirtschaft (1914) — rané matematické pojednání o teorii peněz a úvěru; předjímala rozlišení mezi transakční a opatrnostní pokladní hotovostí.[1]

Uprchl před Maďarskou republikou rad do Vídně.[1]

Ve Vídni prošel bankovní kariérou a působil naposledy jako viceředitel Anglo-rakouské banky a jako předseda svazu bank. Jako odborník na bankovnictví a měnu publikoval k otázkám peněžní teorie, měnové politiky a bankovního hospodářství.

Účastník soukromého semináře Ludwiga von Misese ve dvacátých a třicátých letech 20. století.[3]

Roku 1931 si najal matematika Karla Mengera jako soukromého učitele.[3]

Od roku 1933/34 studoval matematiku u Abrahama Walda, ačkoli měl blízko k Lausannské škole a projevoval matematické zájmy. Podporoval Rakouskou školu.

Jeho stať „Über die Produktionsgleichungen der ökonomischen Wertlehre“ (1934) se stala zásadním základem pro neoklasickou analýzu rovnováhy.

V den anšlusu (12. března 1938) spáchal ve Vídni sebevraždu.[1]