FOLIO I · DENKER
Narozen 23. června 1901 jako syn rakouského architekta Huga Kaudera a Ernestiny Feiglové.[1]
Působil jako univerzitní asistent, ředitel soukromé školy, hospodářský poradce pro celní otázky v textilním průmyslu a nezávislý vědecký autor.
Po anšlusu Rakouska Kauder emigroval do USA, kde působil jako učitel na přípravných školách.[1]
Roku 1943 se oženil s německou emigrantkou Helene I. Riegnerovou, s níž měl dvě děti.[1]
Od roku 1947 Assistant Professor ekonomie a sociologie na University of Wyoming v Laramie.[1]
Roku 1960 přešel jako profesor ekonomie na Illinois Wesleyan University.
Výzkumný pobyt v Knihovně Carla Mengera na Univerzitě Hitotsubashi v Tokiu (1960/61); práce na dějinách školy mezního užitku, které byly přeloženy do japonštiny a francouzštiny.[1]
Emeritura v roce 1968.
Po emeritaci Kauder ještě vyučoval na University of South Florida v Tampě.[1]
Roku 1971 ho Vídeňská univerzita pozvala, aby přednesl přednášku u příležitosti stého výročí vydání díla Carla Mengera „Grundsätze der Volkswirtschaftslehre“ (Zásady národohospodářské nauky).[1]
Kauder studoval od roku 1919 národní hospodářství v Berlíně a roku 1924 získal doktorát u Wernera Sombarta, ústředního představitele mladší historické školy.[2]
Kauder v dopise z roku 1932 označil Machlupa za „rozličného představitele“ Rakouské školy.[1]
Kauder roku 1957 označil Misese za Mengerova „nejvěrnějšího žáka“; byl s ním v přátelském styku a jeho ontologický přístup komentoval jako měřítko rakouské teorie.[1]
Morgenstern byl v čilé korespondenci s Kauderem a povzbuzoval jeho vědeckohistorickou práci o dějinách marginalismu.[1]
Emil Kauder v kontextu celé školy — pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.
Zobrazit v rodokmenu →